Úvod

Vítejte na stránkách největšího chovu karačájevských koní v Evropě.

V letech 2004 a 2005 jsme dovezli přímo z Malokaračájevského hřebčína stádo chovných klisen a tři plemenné hřebce. Snažíme se naše koně chovat v podmínkách, jenž jsou pro ně co nejpřirozenější, což znamená dostatek prostoru a času pro jejich fyzický i psychický vývoj. Mají vynikající původ, doložený až do začátku 20.stol. Samozřejmostí je zápis všech našich koní v plemenné knize, která je vedena na Moskevské univerzitě. 

Zvažujete koupi?

Pokud hledáte vyjímečného a k tomu ještě vzácného koně, na kterého se může člověk za každé za každé situace stoprocentně spolehnout, svěříte mu svůj život, své starosti i radosti, je karačájevec tou správnou volbou.

Karačájevský kůň je velmi všestranný, má vysoké ambice ve všech sportovních disciplínách. Jsou mimořádně inteligentní a pro svoje duševní i fyzické zdravá potřebují nějakou smysluplnou činnost. Karačájevec sám, jez ztělesněním veškeré síly a energie divoké přírody, což je v dnešní době opravdu vzácné. Žádný terén není překážkou, jsou to opravdu mistři v přežití.

Podmínkou (platnou pro koně všeobecně a pro ty naše obzvlášť) je citlivá, ale důsledná výchova a výcvik. 

Proč koně z Chřebřan?

Kromě toho, že garantujeme původ koní ověřovaný a kontrolovaný přímo Moskevskou univerzitou, mají koně u nás čas vyrůst a dospět. Jsou to opravdu ryzí koně, kteří považují člověka za přítele, kterému rádi svěří svůj život. A takových je v Evropě jako šafránu.

Náš cíl je jednoznačný, udržet jejich přirozenou odolnost, výdrž a inteligenci na té nejlepší úrovni. Při správném zacházení a péči, si karačájevci udržují pracovní schopnosti do vysokého věku.

Důležité je také prostředí, ve kterém kůň žije, potřebuje odpovídající pastviny s nějakým(i) koňským(i) kamarádem(y). Metabolizmu karačájevce může konkurovat jen málokteré plemeno.

Historie plemene

Drsný kraj formoval tyto koně. Neustálé krvavé konflikty, těžká práce, mizerné zacházení, tuhé zimy, sucha, letní vedra. Přežili jen ti nejlepší a nejodolnější. Karačájevský kůň je nejvýznamnějším horským plemenem. Chov probíhal po staletí v klimatických a geografických podmínkách severního Kavkazu. V roce 1943 byl karačájevský národ za údajnou kolaboraci s Němci vysídlen Stalinem do střední Asie a karačájevské plemeno bylo přejmenováno na kabardínské a chovy byly spojeny. Tento stav trval do roku 1983, kdy byly chovy znovu rozděleny a obě rasy se vedou v plemenné knize odděleně. Po dobu společné historie se v chovu uplatnilo 90 karačájevských hřebců a pouze tři hřebci kabardínští. To způsobilo, že v současnosti podíl karačájevské krve u kabardínských koní je více než 15% a naopak krev kabardínců je obsažena v krvi karačájevců pouze z necelých 2%.

 

Povaha

Když si k němu najdete cestu, tak Vám dá modré z nebe. Ničeho se jen tak nezaleknou, žádná překážka pro ně není tak veliká, aby se nedala překonat. Jsou velice inteligentní, ale přes to skromní, odvážní ale občas potřebují podporu, kterou hledají u člověka . Zkrátka to jsou velice charakterní koně.

Stavba těla

Mají dlouhou hlavu, částečně klabonosou, s pohyblivýma ostražitýma ušima a s dobře vyvinutými hmatovými vousy. Mají středně dlouhý dobře osvalený krk, poměrně rovné plece a nízký kohoutek. Jejich tělo je silné s rovným hřbetem, končetiny jsou také silné s obecně dobrými klouby, kostmi a krátkými silnými hlezny; zadní nohy mají občas sklon k šavlovitému postoji, což je typické pro horská plemena. Mají silná a tvrdá kopyta, hřívu a ocas dlouhé a husté. Jejich průměrná kohoutková výška je okolo 160 – 165 cm.

Chov

Chov karačájevských koní byl zaměřen na vyšlechtění koní nejenom rychlých, ale i vytrvalých, kteří jsou poslušní, nenároční na ošetřování a dovedou se celoročně pohybovat v rozmanitém až vysokohorském terénu. Všechny tyto vlastnosti byly diktovány jejich využitím v armádě a speciálně při ochraně státních hranic.

Po skončení války mezi Ruskem a Japonskem v roce 1905 cestovali tři vojáci domů více než 10 tisíc kilometrů na karačájevcích po kopytě. V nejtěžších podmínkách zimy 1935-1936 byl uspořádán 3000 kilometrů dlouhý vytrvalostní závod na hlavním hřebeni Kavkazu. V Kluchorském horském průsmyku (2781 m. n. m.) běželi koně hlubokým sněhem. Tento 100 km dlouhý úsek byl překonán za pět hodin a sedm minut (v noci!).

V roce 1999 jezdci na dvou karačájevcích a jednom anglokaračájevci zdolali Elbrus, nejvyšší vrcholy v Evropě 5633 mnm, (východní vrchol) a v následujícím roce i západní vrchol – 5644 metrů. To je bezprecedentní výkon těchto koní v horách. V zápřeži ujel pár valachů v horách 50 kilometrů s celkovým nákladem 2 tuny za 6 hodin 4 minuty.

Odchov

Koně chováme celoročně venku, je to pro ně přirozené a nejlepší. Hříbata se rodí na pastvinách bez lidské pomoci. Hned jak matka dovolí, začneme se seznamováním, chceme aby hříbě už od útlého věku vědělo, že člověk je přítel. 

Část našich koní zůstává stále nezkrocena, pohled na jejich divokost už se vidí málokde.

Výcvik

Se základním výcvikem jako je učení na ohlávku, vodění a zvedání nohou, začínáme velmi brzy. Dá se říct, že hned jakmile uplyne doba dostatečného mazlení a ukazování, že jsme přátelé. Jde to pak vše o hodně snadněji a hříbě dostane ten nejlepší základ do budoucího výcviku. 

Další fáze výcviku nastane až ve třech letech, kdy vše probíhá v naprostém klidu a pohodě, protože našim cílem jsou vyrovnaní a klidní koně.

Plně doporučujeme koně zatížit až po šestém roce, kdy je již ukončen vývin všech částí koňského těla.

Sport

V letech 2005 – 2008 startovali naši koně 63 x ve vytrvalostních závodech s velmi dobrými výsledky.V letech 2009 – 2012 probíhala rozsáhlá rekonstrukce areálu a stájí, výstavba tréninkového zázemí, obnova rybníka a konsolidace chovného stáda, takže na sport se času nedostávalo. V současné době již opět poctivě trénujeme a připravujeme mladé koně. Svými vlastnostmi se karačájevci hodí i pro military, drezůru, parkury atd. Inteligencí, rychlostí a obratností se vyjímají i ve westernových disciplínách.

Výsledky závodů >>