Úvod

Vítejte na stránkách největšího chovu karačájevských koní v Evropě.

V letech 2004 a 2005 jsme dovezli přímo z Malokaračájevského hřebčína stádo chovných klisen a tři plemenné hřebce. Všichni naši koně byli odchováni v tabunech s minimálním kontaktem s lidmi. Mají vynikající původ, doložený až do začátku 20.stol. Samozřejmostí je zápis všech našich koní v plemenné knize, která je vedena na Moskevské univerzitě. Snažíme se koně chovat v podmínkách co nejpodobnějších jejich domovině (jen ti vlci tu chybí).

Zvažujete koupi?

Potřebujete koně pro jízdní hlídky střežící rozsáhlé areály ať již v hustě obydlených nebo úplně liduprázdných oblastech? Chcete rozvážet expresní poštu v naprosto nepřístupném terénu? Vandrujete s koňmi a Česká republika vám je malá? Potřebujete náhradu auta? Musíte v jakoukoli denní či roční dobu za každého počasí objíždět stáda dobytka? Pak je to parťák právě pro Vás!

S karačájevci obstaráte polní práce, přivezete dřevo z lesa, dopravíte děti do školy, zkontrolujete dobytek a po práci zajedete do hospůdky…

Karačájevský kůň je mimořádně inteligentní a pro svoje duševní i fyzické zdraví potřebuje nějakou smysluplnou činnost. Samozřejmě lze s úspěchem využít karačájevce i ve sportu. Své výjimečné kvality prokáže i jako hobby kůň. Podmínkou je dostatečné využití a vyžití koně. Práce s karačájevcem Vám dá možnost zapomenout na každodenní starosti a trable v zaměstnání. Karačájevec Vás naučí dívat se na svět jeho očima. Teprve s karačájevcem poznáte rychlost, eleganci, oceníte jeho velmi pohodlné chody. Nebudete mít potřebu (ani čas :-)) sledovat v televizi přírodopisné snímky. Karačájevec sám je ztělesněním veškeré síly a energie divoké přírody. Žádný terén není překážkou.

Podmínkou (platnou pro koně všeobecně a pro ty naše obzvlášť) je citlivá, ale důsledná výchova a výcvik. Z koňského pohledu logický systém výcviku vede nejrychleji ke kýženému cíli. Hrubé zacházení, zmatený a nelogický systém výcviku u těchto koní nemají šanci. Jsou to opravdu mistři v přežití.

Proč koně z Chřebřan?

Kromě toho, že garantujeme původ koní ověřovaný a kontrolovaný přímo Moskevskou univerzitou, mají koně u nás čas vyrůst a dospět uprostřed stáda. Jsou to opravdu ryzí koně, kteří považují člověka za přítele, kterému rádi svěří svůj život. A takových je v Evropě jako šafránu.

Náš cíl je stejný jako v jejich domovině: odolnost a výdrž hucula s povahou těch nejinteligentnějších teplokrevníků. Při správném zacházení a péči (rozuměj pečovat co nejméně) si karačájevci udržují pracovní schopnosti do vysokého věku. „Kůň na celý život“ není u karačájevců klišé nebo reklamní trik, nýbrž realita.

Důležité je také prostředí, ve kterém kůň žije. Mimo „pracovní dobu“ potřebuje odpovídající pastviny s nějakým(i) koňským(i) kamarádem(y). Ovšem pozor – metabolizmu karačájevce může konkurovat málokteré plemeno, tam kde běžný teplokrevník umírá hlady, karačájevec tloustne. Jestliže hodláte koně chovat většinu času v boxu a ven jej brát jen o víkendu, když budete mít čas a náladu, pak to není kůň pro vás.

Pokud hledáte koně na celý život, jste tady správně!

Historie plemene

Drsný kraj formoval tyto koně. Neustálé krvavé konflikty, těžká práce, mizerné zacházení, tuhé zimy, sucha, letní vedra. Přežili jen ti nejlepší a nejodolnější. Karačájevský kůň je nejvýznamnějším horským plemenem. Chov probíhal po staletí v klimatických a geografických podmínkách severního Kavkazu. V roce 1943 byl karačájevský národ za údajnou kolaboraci s Němci vysídlen Stalinem do střední Asie a karačájevské plemeno bylo přejmenováno na kabardínské a chovy byly spojeny. Tento stav trval do roku 1983, kdy byly chovy znovu rozděleny a obě rasy se vedou v plemenné knize odděleně. Po dobu společné historie se v chovu uplatnilo 90 karačájevských hřebců a pouze tři hřebci kabardínští. To způsobilo, že v současnosti podíl karačájevské krve u kabardínských koní je více než 15% a naopak krev kabardínců je obsažena v krvi karačájevců pouze z necelých 2%.

Povaha

tyto koně jsou, koně jednoho pána. Když si k němu najdete cestu, tak Vám dá modré z nebe. Ničeho se jen tak nezaleknou, žádná překážka pro ně není tak veliká, aby se nedala překonat. Jsou velice inteligentní, ale přes to skromný, odvážný ale občas potřebují podporu, kterou hledají u člověka . Zkrátka to jsou velice charakterní koně.

Stavba těla

Mají dlouhou hlavu, často klabonosou, s pohyblivýma ostražitýma ušima a s dobře vyvinutými hmatovými vousy. Mají středně dlouhý dobře osvalený krk, poměrně rovné plece a nízký kohoutek. Jejich tělo je silné s rovným hřbetem, končetiny jsou také silné s obecně dobrými klouby, kostmi a krátkými silnými hlezny; zadní nohy mají občas sklon k šavlovitému postoji, což je typické pro horská plemena. Mají silná a tvrdá kopyta, hřívu a ocas dlouhé a husté.

Chov

karačájevských koní byl zaměřen na vyšlechtění koní nejenom rychlých, ale i vytrvalých, kteří jsou poslušní, nenároční na ošetřování a dovedou se celoročně pohybovat v rozmanitém až vysokohorském terénu. Všechny tyto vlastnosti byly diktovány jejich využitím v armádě a speciálně při ochraně státních hranic.

Tito koně jsou schopni podat vynikající výkon v průchodu složitých, někdy téměř nesjízdných míst. Legendární obratnost, odvahu a vytrvalost můžeme ilustrovat na několika příkladech.

Po skončení války mezi Ruskem a Japonskem v roce 1905 cestovali tři vojáci domů více než 10 tisíc kilometrů na karačájevcích po kopytě. V nejtěžších podmínkách zimy 1935-1936 byl uspořádán 3000 kilometrů dlouhý vytrvalostní závod na hlavním hřebeni Kavkazu. V Kluchorském horském průsmyku (2781 m. n. m.) běželi koně hlubokým sněhem. Tento 100 km dlouhý úsek byl překonán za pět hodin a sedm minut (v noci!).

V roce 1999 jezdci na dvou karačájevcích a jednom anglokaračájevci zdolali Elbrus, nejvyšší vrcholy v Evropě 5633 mnm, (východní vrchol) a v následujícím roce i západní vrchol – 5644 metrů. To je bezprecedentní výkon těchto koní v horách. V zápřeži ujel pár valachů v horách 50 kilometrů s celkovým nákladem 2 tuny za 6 hodin 4 minuty.

Odchov

Koně chováme celoročně venku. Hříbata se rodí na pastvinách bez lidské pomoci. . . Některé matky zastávají „moderní výchovné metody“ a již po 14-ti dnech dovolují hříbatům hrát si s ostatními hříbaty nebo samostatně poznávat okolní svět. Jiné naopak třeba ještě dvouměsíční hříbě nepustí ani na krok.Pohled na hrající si a dovádějící hříbata je lepší než přírodopisný film

Výcvik

S výcvikem začínáme až ve třech letech, kdy je ochočíme (jsou to skutečně divocí koně, na které si opravdu nesáhnete), naučíme na ohlávku, vodění, zvedání nohou atd. Nečekejte žádné kruté krocení strachy šílených koní á la Divoký západ. Vše probíhá v naprostém klidu a pohodě. Naším cílem jsou klidní koně a ne vystrašení neurotici. Plně zatížit lze koně až po pátém roce, kdy je již ukončen vývin všech částí koňského těla.

Sport

V letech 2005 – 2008 startovali naši koně 63 x ve vytrvalostních závodech s velmi dobrými výsledky.V letech 2009 – 2012 probíhala rozsáhlá rekonstrukce areálu a stájí, výstavba tréninkového zázemí, obnova rybníka a konsolidace chovného stáda, takže na sport se času nedostávalo. V současné době již opět poctivě trénujeme a připravujeme mladé koně. Svými vlastnostmi se karačájevci hodí i pro military, drezůru, parkury atd. Inteligencí, rychlostí a obratností se neztratí ani ve westernových disciplínách.

Výsledky závodů >>

Krmení

V zimě krmíme kvalitní „koňské“ seno, které dvakrát denně rozhazujeme po pastvinách ve vypočtené dávce. Balíky, u kterých koně celý den stojí a přežírají se, u nás nehledejte. V přírodě musí za potravou urazit velké dálky, tím, že seno rozházíme, je nutíme dělat totéž. Je to sice pracnější než jednou za pár dní přivézt balík, ale koně vypadají výborně. Jednotlivým věkovým kategoriím pak ještě přidáváme jádro dle vypočtené krmné dávky.

Po každém přepasení výběhu uklidíme speciálním strojem exkrementy a nedopasky a vše převláčíme lučním smykem. Pravidelný parazitologický rozbor je samozřejmostí. S trochou nadsázky se dá říct, že veterinář k nám jezdí jen na kafe a sušenky.